NEVHODNÝ PODKLAD

Podklad pod fasádu musí být vyzrálý, bez prachu, mastnoty, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin. Rovinnost podkladu by neměla být horší než 20 mm/m u částečného lepení, nebo 10 mm/m u celoplošného lepení. Snažte se vyhnout lepení izolantu na izolant.

 

ŠPATNĚ ZALOŽENÉ ETICS

Chyba nastává zvláště u nerovných fasád rekonstruovaných domů. Ke správnému založení se používají certifikované zakládací profily s okapničkou. K jejich případnému vyrovnání se použijí distanční podložky (tloušťky 1 – 10 mm). Staré, ale stále ještě často používané hliníkové lišty způsobují značný liniový tepelný most, takže je vhodnější použít modernější plastovou variantu.

 

NEVHODNÝ MATERIÁL

Do výšky 300 mm je zásadně nutné používat nenasákavé izolanty z extrudovaného polystyrenu (XPS), nebo perimetrického polystyrenu se sníženou nasákavostí, například Isover EPS Sokl 3000. U vícepodlažních staveb je nutné dodržet i požární požadavky v souladu s ČSN 73 0810 včetně požadavků na správné protipožární založení.

 

NEDOSTATEČNÁ TLOUŠŤKA IZOLACE 

Tloušťka tepelné izolace by měla splňovat požadavky závazné normy ČSN 73 0540:2 a dále také požadavky vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, která je ovšem přísnější než norma. Zateplení by mělo být ekonomicky optimální, což se posuzuje pro každý dům zvlášť.

 

ŠPATNÉ LEPENÍ IZOLACE

Standardní lepení izolantu se provádí nanesením rámečku lepidla po obvodě desek a do 2-3 vnitřních bodů. Základní plocha lepidla činí min. 40 % plochy desky. V oblasti soklu nebo tam, kde je uvažováno o progresivním kotvením hmoždinek pouze do plochy desky, se základní lepicí plocha navyšuje na 60 %. U minerálních vln s kolmou orientací vláken se používá celoplošného lepení. Dbejte i na podmínky při kterých lepíte izolant. Lepení běžným cementovým lepidlem je možné při teplotách +5 až +25 °C. Při nižších teplotách je nutné použít speciální lepidlo.

 

NEDOSTATEČNÉ KOTVENÍ

Způsob kotvení a počet hmoždinek by měl být v souladu s normou ČSN 73 2902 a měl by respektovat kvalitu a nosnost zateplované stěny a umístění objektu v terénu. Jinak se bude chovat fasáda městského domu a jinak fasáda chalupy na horách. Počet hmoždinek zpravidla začíná na počtu 6-8 ks na metr čtvereční. Velmi důležité je také rozmístění hmoždinek na izolantu. U pěnových polystyrenů se zpravidla hmoždinky umísťují do rohů a T-spojů desek, u minerálních vln je možnost i kotvení do těla desek. Odolnost minerálních izolací vůči protlačení hlavy hmoždinky dovnitř izolantu je větší v těle desky než na jejích hranách.

6 chyb při zateplení

1. PROJEKT PRÁCE

Udělejte si čas na vytvoření projektu práce, ten je důležitý nejen kvůli designu.

ALE hlavně kvůli přesnému výpočtu potřebného materiálu a rozvržení jednotlivých fází práce.

 

2. VÝBĚR DLAŽBY

Pokud má dlažba sloužit jako pěší stezka, tloušťka dlažby stačí 5 cm.

Pokud se však počítá s tím, že po ni budou jezdit auta, je třeba vybrat dlažbu s šířkou až 10 cm.

! Hrozí vyjeté koleje, praskání dlaždic nebo jiné nerovnosti !

 

3. ÚROVEŇ DLAŽBY vs ÚROVEŇ TERÉNU

DÁT POZOR na srovnání úrovně dlažby s úrovní okolního terénu.

Klíčový je také podklad – správně připravený hustý a rovnoměrně rozložený – zvýší jak odolnost, tak i životnost dlažby.

 

4.  MEZERY MEZI KOSTKAMI

3 mm – právě tak široká by měla být mezera mezi dlažebními kostkami při pokládce

Pokud dlažební kostky dáme příliš blízko sebe, vzniká mezi komponenty tlak.

V potaz musíme brát i teplotu a vlhkost, kvůli kterým kostky mění své rozměry

 

5. MÍRNÝ SVAH

Je třeba, aby profil dlažby měl mírný svah a voda tak mohla odtéct např. vedle do travnaté plochy. Také je zapotřebí, aby se mezi dlaždice dostal vzduch.

! Zadržení vlhkosti mezi dlaždicemi může způsobit drolení a praskání rohů kostek nebo napadení plísní a houbou.

Pokládka zámkové dlažby

Je-li nadzemní zdivo stavby vzlínající zemní vlhkostí trvale zavlhčováno, je v zimním období vystaveno promrzání, které proces rozpadu stavebních materiálů ještě urychluje. Dlouhodobě zavlhčované zdivo se zasoluje, a jelikož sůl je hydroskopická, omítka a samozřejmě i zdicí materiály nevysychají, a to ani v sušším období – zdivo a omítka nasycené solemi totiž pohlcují vodní páry i ze vzdušné vlhkosti. Nadzemní vlhká část stavby vykazuje větší tepelné ztráty, a pokud byste takový objekt chtěli zateplit, pak se vlhkost ještě intenzivněji začne objevovat ve vnitřních prostorách. Následně se začnou objevovat na povrchu omítek zdiva různé druhy plísní, které vylučují velmi toxické a zdraví nebezpečné spory. Jako následek máme: nevratnou destrukci zdicích a povrchových materiálů, zvýšené tepelné ztráty, zdravotní riziko v obytných prostorách, vlhké mapy, solné výkvěty atd.

Proč sanace vlhkého zdiva neoddalovat?